Síla lásky 6
7. 12. 2008
Pohlédl na Snapea, muže, kterého nadevše miloval, a sledoval na jeho tváři šok, překvapení, údiv a posvátnou úctu. Bylo to něco vzácného, vidět tu tvář bez masky a tak si to úžíval, dokud mohl. On ze spojení živlů čerpal sílu a nabízel jim tu svou. Ovládal každý živel tím, že jim nabídl kus sebe, ony přijaly jeho dar a sami mu darovali sami sebe s tím, že jej bude učit samotná příroda. Harry začal usměrňovat živly, až kolem nich létaly jem malé plamínky, kapičky vody, lístky květin a jemně foukal vítr. Snape se okouzleně podíval na Harryho. ,,Jak?'' Harry se posadil na zem a Snape se posadil naproti.
,,Řeknu jen toto. Tam tak daleko a zároveň tak blízko, jsem byl i přes takový velký počet lidí sám. Začal jsem chodit do tamního lesa. Byl kouzelný. Došel jsem na jednu mýtinku a tam byli čtyři staří mágové. Předali mi jejich moc a naučili, co uměli. Chtěli za to jen to, že to nepoužiji se špatným úmyslem na straně zla a tak jsem se začal učit. Stal jsem se jediným mágem, který kdy dokázal ovládnout všechny čtyři živly. Ano mágem. Už nejsem čaroděj, ale jsem mág. Jejich moc mne změnila. Avšak mé city, myšlení vzpomínky i cíle se nezměnily v tomto jsem stejný. Rozhodl jsem se vrátit, protože zde mám přátele, práci a ...'' Harry odvrátil hlavu. ,,Musím zde dokončit to, co se po mě žádá.'' Harry se zadíval skrze živly někom dále. Přemýšlel o tom, jestli bylo správné rozhodnutí sdělit jeho lásce toto vše.
Snape byl jeho proslovem a upřímností zaskočen. To že nelhal poznal hned, protože nikdy nikdo nedokázal ovládat živly, ale to že to přiznal jemu. ,Zajímalo by mě nad čím teď přemýšlí. Jistě nad tím, že teď mám něco čím ho můžu položit na lopatky, ale to já už dávno nechci. Nechci, aby byl nešťastný. Stačilo že mu ubližovala jeho rodina. Rád jsem se s nimi pak za to vypořádal. Bohužel jsem je musel nechat žít, ale oni už nikdy nikomu neublíží. Teď jsou odkázáni na pomoc druhých oni.' Ušklíbl se. Stoupl si vedle Harryho a sledoval jeho zachmuřený výraz. ,Na co myslí? Je zde nešťasný po té malé chvíli co je zde? Vrátil se přece kvůli práci, přátelům a - To vlastně neřekl. Vrátil se, aby se přátelé nestrachovali, aby nás zachránil, ale co chtěl on? Jak mám zachránit jeho?' Výraz na Harryho tváři se změnil na znepokojující. ,,Děje se něco?'' Zeptal se Snape.
Harry přikývl. ,,Někdo ubližuje zvířátkům tohoto lesa a já je v tom nechat nemůžu.'' Zašeptal. Dvakrát pískl na prasty a stěna z živlů zmizela. Za to se tam objevili dva jednorožci. ,,Pane, nesedněte natoho druhého a vraťte se do hradu.'' Řekl Harry. Vyskočil na jednoho jednorožce a už tryskal pryč. Snape nezaváhal ani na okamžik, nasedl na druhého jednorožce a pádil za Harrym. Harry však byl s jednorožcem jako jedno tělo a tak letěli jako o závod, nechávajíc tak Snapea daleko za sebou. Když už je Snape nikde neviděl sklonil se k Jenorožci a zašeptal: ,,Jestl víš kde jsou tak mě k němu doveď, musím mu pomoci vás chránit.'' Jednorožec se vzepjal a uháněl pryč. Vedl je přímo k Harrymu.
,,Řeknu jen toto. Tam tak daleko a zároveň tak blízko, jsem byl i přes takový velký počet lidí sám. Začal jsem chodit do tamního lesa. Byl kouzelný. Došel jsem na jednu mýtinku a tam byli čtyři staří mágové. Předali mi jejich moc a naučili, co uměli. Chtěli za to jen to, že to nepoužiji se špatným úmyslem na straně zla a tak jsem se začal učit. Stal jsem se jediným mágem, který kdy dokázal ovládnout všechny čtyři živly. Ano mágem. Už nejsem čaroděj, ale jsem mág. Jejich moc mne změnila. Avšak mé city, myšlení vzpomínky i cíle se nezměnily v tomto jsem stejný. Rozhodl jsem se vrátit, protože zde mám přátele, práci a ...'' Harry odvrátil hlavu. ,,Musím zde dokončit to, co se po mě žádá.'' Harry se zadíval skrze živly někom dále. Přemýšlel o tom, jestli bylo správné rozhodnutí sdělit jeho lásce toto vše.
Snape byl jeho proslovem a upřímností zaskočen. To že nelhal poznal hned, protože nikdy nikdo nedokázal ovládat živly, ale to že to přiznal jemu. ,Zajímalo by mě nad čím teď přemýšlí. Jistě nad tím, že teď mám něco čím ho můžu položit na lopatky, ale to já už dávno nechci. Nechci, aby byl nešťastný. Stačilo že mu ubližovala jeho rodina. Rád jsem se s nimi pak za to vypořádal. Bohužel jsem je musel nechat žít, ale oni už nikdy nikomu neublíží. Teď jsou odkázáni na pomoc druhých oni.' Ušklíbl se. Stoupl si vedle Harryho a sledoval jeho zachmuřený výraz. ,Na co myslí? Je zde nešťasný po té malé chvíli co je zde? Vrátil se přece kvůli práci, přátelům a - To vlastně neřekl. Vrátil se, aby se přátelé nestrachovali, aby nás zachránil, ale co chtěl on? Jak mám zachránit jeho?' Výraz na Harryho tváři se změnil na znepokojující. ,,Děje se něco?'' Zeptal se Snape.
Harry přikývl. ,,Někdo ubližuje zvířátkům tohoto lesa a já je v tom nechat nemůžu.'' Zašeptal. Dvakrát pískl na prasty a stěna z živlů zmizela. Za to se tam objevili dva jednorožci. ,,Pane, nesedněte natoho druhého a vraťte se do hradu.'' Řekl Harry. Vyskočil na jednoho jednorožce a už tryskal pryč. Snape nezaváhal ani na okamžik, nasedl na druhého jednorožce a pádil za Harrym. Harry však byl s jednorožcem jako jedno tělo a tak letěli jako o závod, nechávajíc tak Snapea daleko za sebou. Když už je Snape nikde neviděl sklonil se k Jenorožci a zašeptal: ,,Jestl víš kde jsou tak mě k němu doveď, musím mu pomoci vás chránit.'' Jednorožec se vzepjal a uháněl pryč. Vedl je přímo k Harrymu.
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář