Síla lásky 2
7. 12. 2008
Severuse chlapcovo počínání zarazilo. ,On mi s klidem usnul v náručí, ale to je opak toho že mě nesnáší a nenávidí. Co se mu muselo stát, že důvěřuje i mě?' Přemítal Profesor a držel chlapce v náručí. Sledoval jeho tvář, tak klidnou a ........ milou. Uvědomil si, že Harry není vůbec jako James, ale že je sám sebou. Díval se na tu klidnou tvář a najednou ho ta pravda udeřila přímo do obličeje. ,Vždyť ti bastardi ublížili dítěti. Ublížili Potterovi. Ublížili vlastnímu synovci. Jak s tím ten kluk bude žít?' Severus odhrnul chlapci vlasy z čela a pohladil jej po vlasech. ,,Poppy jdu za ředitelem, mám mu něco vzkázat?'' ,,Ano.'' Madame Pomfreyová mu pokynula ať jde k ní a tak Severus položil Harryho zpět na postel a šel k Poppy. ,,Co je?'' ,,Vyřiď mu, že pokud bude mít chlapec dostatek síly, energie a naděje, tak to přežije, ale pokud ne......'' Nechala odeznít větu. ,,A pokud ne?'' Ozval se Severus zděšeně. ,,Pokud nebude mít vůli, pak zemře, ale i tak bude štěstí pokud bude chodit, mluvit. Viděl jsi ho. Je štěstí že ještě žije. Je to ještě dítě.'' Madame Pomfreyová se otočila. ,,A nemůžeš pro něj nic udělat?'' Poppy zakroutila hlavou a odešla k sobě do pracovny, odkud byly slyšet vzlyky. Severus se otočil na Harryho a pak se vydal do ředitelny.
Procházel chodbami a přemýšlel jak to Albusovi řekne. ,,Sladké rohlíčky'' vyštěkl heslo a vyjel po schodech nahoru. Zaklepal na dveře a otevřel je. Albus seděl ve svém křesle a četl nějaký papír z ministerstva. ,,Albusi?'' Bradavický ředitel se na něj podíval a pokynul mu ať se posadí. ,,Jak je na tom Severusi?'' Zeptal se přímo ředitel. ,,Poppy říkala, že pokud bude mít naději, tak přežije, ale pokud ne...'' Nemohl to mu to říct a dívat se do jeho očí. Odvrátil pohled ,,...tak zemře.'' Dořekl to a pohlédl na Albuse. Ten seděl zdrceně na židli a jeho oči byly najednou plné slz a smutku. ,,Severusi...'' začal, ale nikdy to nedořekl, protože se hradem roznesl zděšený křik. Takový ten křik, při kterém vám tuhne krev v žilách. Do ředitelny vpadla letaxem madame Pomfreyová celá od krve. Byla v šoku. ,,Poppy co se stalo?'' Vyhrkl Brumbál. Madame Pomfreyová si sedla do křesla a hleděla před sebe. ,,Severusi, podívej se jí prosím do mysli, já jdu za Harrym.'' Brumbál zmizel v letaxové síti a Severus se podíval Poppy do vzpomínek.
...Madam Pomfreyová nesla v rukou nějaké lektvary a šla k Harryho posteli, když odhrnula plentu, vykřikla. Na posteli ležel Harry celý od krve a ta dál stékala. Poppy se ji snažila zastavit, ale nešlo to, pořád krvácel a jeho dech slábl. Poppy se jej snažila dokrvit, ale ani to nepomáhalo a pak se tam oběvil muž v bílém. ''Jsem smrt.'' Oznámil nadpozemským hlasem. ''Přišel jsem si pro něj. Na tomto místě už nemá své místo. Ti které miloval jej zradili a tak ztratil naději.'' Natáhl se po Harrym, ale něco jej odhodilo. Harry se vznesl a kolem něj se tvořila aura. Když už se do toho světla nedlo dívat, Harry vybuchl a nic po něm nezůstalo....
Severus opustil Poppynu mysl a také zmizel v letaxu. Objevil se na ošetřovně, kde to vypadalo stejně jako ve vzpomínce jen Albus stál u Harryho postela a nehýbal se. ,,Zradil jsem ho, Severusi. Ztratil jsem ho, je pryč.'' Albus se otočil na Severuse a po tváři mu tekly slzy. Severus k němu přišel blíž a Albus ho objal a rozplakal se mu v náruči.
Severus uložil Albuse u něj do postele a šel se postarat i o Poppy. Dal jí uklidňující lektvar a pomohl ji na ošetřovnu. Sám se dostal do svých komnat a cítil se nějak zvláštně. Cítil, jakoby Harry někde žil, ale nevěděl jak na to přišel.
Harry cítil jak se k němu blíží Smt, ale on s ní odejít nechtěl. ,Miluji Severuse a musím mu pomoci, aby nemusel žít ve válce. Držel mě tady, není špatný a třeba mě má i rád.' K tomu se Harry upnul a odhodil Smrt pryč. Chtěl se dostat do bezpečí a najednou ho oslepila obrovská záře. Jakmile pominula Harry usnul.
Procházel chodbami a přemýšlel jak to Albusovi řekne. ,,Sladké rohlíčky'' vyštěkl heslo a vyjel po schodech nahoru. Zaklepal na dveře a otevřel je. Albus seděl ve svém křesle a četl nějaký papír z ministerstva. ,,Albusi?'' Bradavický ředitel se na něj podíval a pokynul mu ať se posadí. ,,Jak je na tom Severusi?'' Zeptal se přímo ředitel. ,,Poppy říkala, že pokud bude mít naději, tak přežije, ale pokud ne...'' Nemohl to mu to říct a dívat se do jeho očí. Odvrátil pohled ,,...tak zemře.'' Dořekl to a pohlédl na Albuse. Ten seděl zdrceně na židli a jeho oči byly najednou plné slz a smutku. ,,Severusi...'' začal, ale nikdy to nedořekl, protože se hradem roznesl zděšený křik. Takový ten křik, při kterém vám tuhne krev v žilách. Do ředitelny vpadla letaxem madame Pomfreyová celá od krve. Byla v šoku. ,,Poppy co se stalo?'' Vyhrkl Brumbál. Madame Pomfreyová si sedla do křesla a hleděla před sebe. ,,Severusi, podívej se jí prosím do mysli, já jdu za Harrym.'' Brumbál zmizel v letaxové síti a Severus se podíval Poppy do vzpomínek.
...Madam Pomfreyová nesla v rukou nějaké lektvary a šla k Harryho posteli, když odhrnula plentu, vykřikla. Na posteli ležel Harry celý od krve a ta dál stékala. Poppy se ji snažila zastavit, ale nešlo to, pořád krvácel a jeho dech slábl. Poppy se jej snažila dokrvit, ale ani to nepomáhalo a pak se tam oběvil muž v bílém. ''Jsem smrt.'' Oznámil nadpozemským hlasem. ''Přišel jsem si pro něj. Na tomto místě už nemá své místo. Ti které miloval jej zradili a tak ztratil naději.'' Natáhl se po Harrym, ale něco jej odhodilo. Harry se vznesl a kolem něj se tvořila aura. Když už se do toho světla nedlo dívat, Harry vybuchl a nic po něm nezůstalo....
Severus opustil Poppynu mysl a také zmizel v letaxu. Objevil se na ošetřovně, kde to vypadalo stejně jako ve vzpomínce jen Albus stál u Harryho postela a nehýbal se. ,,Zradil jsem ho, Severusi. Ztratil jsem ho, je pryč.'' Albus se otočil na Severuse a po tváři mu tekly slzy. Severus k němu přišel blíž a Albus ho objal a rozplakal se mu v náruči.
Severus uložil Albuse u něj do postele a šel se postarat i o Poppy. Dal jí uklidňující lektvar a pomohl ji na ošetřovnu. Sám se dostal do svých komnat a cítil se nějak zvláštně. Cítil, jakoby Harry někde žil, ale nevěděl jak na to přišel.
Harry cítil jak se k němu blíží Smt, ale on s ní odejít nechtěl. ,Miluji Severuse a musím mu pomoci, aby nemusel žít ve válce. Držel mě tady, není špatný a třeba mě má i rád.' K tomu se Harry upnul a odhodil Smrt pryč. Chtěl se dostat do bezpečí a najednou ho oslepila obrovská záře. Jakmile pominula Harry usnul.
.....
(Nade, 5. 3. 2010 11:42)